TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

ZÁNĚT ŽLUČNÍKU (cholecystida)

Definice ZÁNĚTU ŽLUČNÍKU

Žlučníkový zánět obvykle začíná žlučníkovým záchvatem. Zánět může vyústit až v destrukci stěny žlučníku a propojením s dutinou břišní, tenkým nebo tlustým střevem, se kterým těsně sousedí. 

Co je to ZÁNĚT ŽLUČNÍKU

Zánět žlučníku může být spojen se zánětem žlučových cest (cholangitis) nebo také nemusí. Zánět bývá zpravidla vyvolán infekcí nějakým mikroorganismem. Jsou dvě cesty, kterými se může do žlučníku infekce dostat. 

Cesta střevní vede z tenkého střeva přes vývody, infekce je způsobena hlavně střevní flórou, většinou E.coli, pro kterou není sliznice žlučníku uzpůsobena.

Druhá cesta je krevní, kdy se infekce dostane ke žlučníku přes tepny, které přivedou již infikovanou krev (většinou tyto mikroorganismy – salmonela, streptokok nebo tyfus).

Zánět žlučníku může být také spojen s výskytem žlučových kamenů (cholelithiasis). Průběh zánětu závisí na mnoha faktorech:

• na nebezpečnosti (virulenci) dané infekce
• věku nemocného
• aktuálním stavu.

Horší průběh bývá u lidí s cukrovkou (diabetem). Infekce způsobuje poškození stěny žlučníku a vyvolává změny v jeho okolí. Poškození stěny může být tak velké, že dojde k provalení žlučníku „navenek“ do dutiny břišní (perforaci). Zánět se může šířit do okolí nezávisle na tom, zda je stěna žlučníku provalena nebo nikoliv. Žluč, pokud je ve žlučovodech nebo žlučníku obsažena, je zahoustlá příměsí hlenu nebo zkalená příměsí hnisu, rovněž může také obsahovat mikroorganismy, které zánět žlučníku způsobují a odvádět je do střeva. Mikroorganismy jsou pak obsaženy ve stolici a mohou tam být rozpoznány – identifikovány.

Standarní léčba ZÁNĚTU ŽLUČNÍKU

Léčba je dána aktuálním stavem pacienta. Obecně jsou dvě cesty: konzervativní – neinvazivní léčba a operační léčba. Neinvazivní léčba zahrnuje zákaz příjmu potravy ústy, podávání spazmolytik (léky tlumící stahy žlučníku) a ledové obklady. U těžších případů se podává infúze a je zavedena nazogastrická sonda (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky). Antibiotika většinou nejsou v této fázi předepsána, protože snížení příznaků infekce může vést k zastření důležitých příznaků nebo k jejich pozdnímu projevu. Naopak jsou předepsána, pokud je rozhodnuto o chirurgické léčbě, při zhoršení stavu nemocného. Chirurgická léčba spočívá ve vyjmutí poškozeného žlučníku. Vyjmutí probíhá laparoskopicky (malými otvory přes stěnu břišní, bez velkých znatelných jizev) nebo otevřením dutiny břišní (při větším postižení okolních struktur). Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu.

Příznaky ZÁNĚTU ŽLUČNÍKU

Hlavními příznaky jsou:

• teplota (do 38°C) 
• náhle vzniklá bolest v pravém nadbřišku

Bolest vystřeluje až pod pravou lopatku a do zad. Bolest je zprvu nárazovitá – kolikovitá (žlučníková kolika = silná bolest v podjaterní krajině) a přichází ve vlnách, později je ale trvalá. U poloviny nemocných je onemocnění spojeno se zvracením a nevolností. Pokud se zánět šíří na jiné orgány nebo na stěnu dutiny břišní, můžeme pozorovat vyšší teploty a třesavku.

Odstranění ZÁNĚTU ŽLUČNÍKU tradiční čínskou bylinnou medicínou